KomiksFEST! > 2007 > Výstavy > Český komiksový plakát




Kaja Saudek: Barbarella

Český komiksový plakát

 

Nu, přiznejme na úvod, že koncept českého komiksového plakátu je spíše shovívavým, zastřešujícím deštníkem, než úderným mlatem, oddělujícím plakát od plakátu. Natolik je u nás "devátá Múza" ještě v plenkách, že kdybychom se měli soustředit jen na plakáty ke komiksovým knihám, rychle bychom se vyčerpali. Poohlédneme-li se ale po jejích sestřičkách, vidíme, že komiksová inspirace přeci jen tu a tam zanechala polibek...

 

Na výstavních panelech najdete plakáty jak ke knihám, tak k výstavám, filmům, divadelním představením, ba i k DVD; plakáty, obsahující přímo komiksové pasáže, i ty, které využívají jen některých jeho prvků; plakáty, související přímo s komiksovými projekty, i ty, v nichž designer nad docela jiným tématem jen sáhl po komiksové výpůjčce; plakáty "komerční" i "neziskové". Takže: co je to tedy ten "komiksový plakát"?

 

Jeho postižení definicí je stejně nesnadné, jako v případě "komiksového filmu". Řada ekranizovaných adaptací nemá s komiksovou předlohou společného nic než námět; a naopak, jiné filmy zase využívají komiksových postupů, symboliky a nadsázky, aniž se nutně odkazují ke konkrétnímu komiksu. Co tedy nutí diváky i kritiku škatulkovat ten či onen snímek jako "komiksový"?

 

    Ani v případě plakátu není odpověď snadná.
   Výstava se klene notně přes třicet let, a to už je setsakra kusanec historie k zamyšlení. Konfrontuje tak zároveň plakáty, vzniklé před nástupem počítače, s těmi, které využívají digitálně prodlouženou výtvarníkovu ruku různými technikami. Prezentuje autory, jejichž piedestalické postavení je dnes těžko otřesitelné (Saudek, Born, Šalamoun, Hlavatý), i mladé výtvarníky, patřící k současné komiksové "Generaci Nula" (Karel Jerie, Vladimir 518). Ukazuje, že i v normalizační éře, kdy bylo samotné slovo "komiks" na indexu, našly si komiksové postupy cestičku až na médium tolik veřejné, že bez zveřejňování by nemohlo existovat. Výstava se nebojí se zavzpomínat na československé a federální bratrství zahrnutím slovenských plakátů.  

 

    A v neposlední řadě výstava soustřeďuje doposud izolovaná komiksová sousedství, aby ukázala bohaté zdroje inspirace, jimiž zmiňovaná devátá Múza obohacuje tvůrce pod patronátem svých sester. Na vystavených exponátech tak najdete komiksová políčka, motivickou sekvenčnost, řečové a myšlenkové bubliny, ironizující nadsázku (dědičně s komiksem spjatou, byť nenutně vždy přítomnou) i ucelené komiksy, šité přímo na míru konkrétním projektům.
   Pátrání po striktní definici "komiksového plakátu" by bylo zdlouhavé a ošemetné. Doufám spíše, že teoretický detailismus nahradí radost z pohledu na konkrétní díla - byť zatím jen schovaná pod deštník.  

Související

Diskuse